|
|
Kognitivní zkreslení v právním myšlení
Zaklaiová, Vanda ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Kognitivní zkreslení v právním myšlení Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje problematice kognitivních zkreslení v právním myšlení - čili propojení aktuálních poznatků z oblasti psychologie a behaviorální ekonomie s různými odvětvími práva. Jejím cílem je seznámit čtenáře s vybranými iluzemi myšlení, které v nejvýraznější míře ovlivňují nejen soudce, znalce či advokáty, ale i zákonodárce, politiky a veřejnost, když přichází s právem do styku. Práce rovněž prezentuje způsoby, kterými se dá jejich negativní vliv na právo a spravedlnost alespoň v určité míře eliminovat, případně kognitivní zkreslení vhodným nastavením pravidel pro celospolečenský prospěch využít. Jde tedy o přehledovou studii založenou především na analýze desítek empirických studií, která na jedné straně o chybách vyplývajících z kognitivních zkreslení informuje, na druhé straně však též čtenáře nabádá, aby navrhované postupy eliminace negativního vlivu omylů ve vlastní praxi aplikovali anebo alespoň vzali v potaz. Úvod stručně vysvětluje, proč by právníci měli brát v úvahu nejnovější poznatky z oblasti kognitivních a behaviorálních věd, co jsou to heuristiky a kognitivní zkreslení a proč k nim v naší mysli vůbec dochází. První kapitola na úvod navazuje a seznamuje čtenáře s historií zkoumání omezené racionality lidí, načež též naráží na...
|
|
|
The filter bubble and its consequences
Riva, Alexandra ; Šlerka, Josef (vedoucí práce) ; Souček, Martin (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá negatívnym dôsledkom personalizovaných sociálnych sietí tzv. "informačnou bublinou". Ukážkovou platformou tejto bakalárskej práce je Facebook, ktorý je typickým príkladom média, ktoré prispôsobuje svoje online služby našim osobným preferenciám. Hlavnou otázkou tejto bakalárskej práce je, či sme si vedomí negatívnych dôsledkov, ktoré informačná bublina prináša a ako takto filtrované informácie ovplyvňujú náš pohľad na svet. Cieľom práce je predstaviť pojem "Informačná bublina", zhodnotiť výhody a riziká a zmapovať pomocou pološtrukturovaných rozhovorov, určitú skupinu používateľov Facebooku a ich povedomie o tejto problematike. Vykonaný výskum je kvalitatívny v súlade s metódami J. Hendl (2005, 2. vyd.). Prezentované výsledky výskumu sú prehľadom toho, ako tento problém vnímajú respondenti a aké je ich povedomie o probléme informačnej bubliny. Zároveň tieto výsledky poskytujú základ pre budúci výskum.
|
|
| |
|
|
Přijímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku
Halaštová, Eliška ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Práce popisuje příjímání informací o politice a veřejném dění ve filtračních bublinách v prostředí Facebooku. Snaží se poukázat na nový fenomén filtračních bublin, který může mít dopad na kvalitu politické informovanosti občanů. Vzhledem k tomu, že dobrá politická informovanost je podle teorie zastupitelské demokracie podmínkou fungování demokracie, zamýšlí se, zda může informační izolace v podobě filtračních bublin nepřímo ovlivnit i kvalitu demokracie. Popisuje, jak facebookový algorimus napomáhá informační izolaci uživatelů a u dvou názorových skupin, příznivců a odpůrců současného premiéra Andreje Babiše, ukazuje rozdíly v přijímání informací v různých filtračních bublinách. Obsahová analýza příspěvků v obou facebookových skupinách a analýza rozhovorů s jejich členy ukazuje, že názorové skupiny se při přijímání informací o politice a veřejném dění liší například v pestrosti přijímaných informací, kvalitě zdrojů informací, důvěře ve veřejnoprávní a tradiční média nebo zájmu o diskuzi. Naopak společnými jevy v přijímání informací o politice a veřejném dění je například nárůst důležitosti Facebooku jako informačního zdroje, přechod z aktivního vyhledávání informací na pasivní konzumaci personalizovaného obsahu nebo silná negativní emoce, nejčastěji vztek, jako hlavní motivace pro započetí diskuze v...
|
|
| |
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů.
Hurych, Jan ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů: Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku usuzování a rozhodování v rámci procesu hodnocení důkazů, a to především za účelem identifikace a popsání kognitivních iluzí, které mohou tento proces negativně ovlivnit. Úvodem je také zmíněna vzájemná pozice psychologie a práva. Soudcovské rozhodování je nejprve popsáno teoretickými modely. V další části jsou popsány tři kognitivní iluze, které jsou významné v rámci procesu hodnocení důkazů. Jedná se o heuristiku kotvy, hindsight bias a konfirmační zkreslení. Dále jsou popsána rizika, která tyto kognitivní iluze představují pro hodnocení důkazů a zároveň jsou diskutována jejich možná opatření. Samostatná část diplomové práce je věnována fenoménu deplece ega, který by mohl představovat další limit kvality procesu hodnocení důkazů. Deplece ega popisuje pokles sebekontroly v případech, které vyžadují vynakládání souvislého úsilí. Soudci jsou tímto pravděpodobně také ohroženi. Jedním z důsledků deplece je i zvýšené užívání heuristik a silnější tendence zachovávat status quo, což se může nadále negativně odrazit na kvalitě rozhodování. Prostor je také věnován popisu a diskuzi možných opatření jednak vůči jednotlivým kognitivním iluzím jednak obecně vůči psychologické kontaminaci při hodnocení důkazů. Bohužel...
|
|
|
Zmírňování kognitivních zkreslení: Jak udělat rozhodování v byznyse racionálnější?
Kučera, Tomáš ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivními zkresleními, zejména pak konfirmačním zkreslením, a různými přístupy k jejich zmírňování. Práce rozebírá tři hlavní kategorie strategií pro zmírňování kognitivních zkreslení, a sice zvyšování pobídek, nastavení okolního prostředí za účelem vyhnutí se nebo vyvážení zkreslení, a trénování lidí, aby byli schopni rozpoznat situace, ve kterých se zkreslení může projevit a aby byli schopni jeho efekty zmírnit. V práci je popsán experiment, který zkoumal, jaké typy informací si lidé vybírají a jaké jsou dopady tréninku na zmírnění zkreslení. Výsledky ukazují, že konfirmační zkreslení se projevilo jak ve výběru informací, tak při jejich zpracování a že trénink efektivně snížil úroveň konfirmačního zkreslení o 33 % na 5% hladině významnosti. Trénink pro zmírnění zkreslení byl ve formě krátkého videa, které zahrnovalo informace o konfirmačním zkreslení, o jeho dopadu na úsudek a také vysvětlovalo mitigační strategie.
|
|
|
The filter bubble and its consequences
Riva, Alexandra ; Šlerka, Josef (vedoucí práce) ; Souček, Martin (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá negatívnym dôsledkom personalizovaných sociálnych sietí tzv. "informačnou bublinou". Ukážkovou platformou tejto bakalárskej práce je Facebook, ktorý je typickým príkladom média, ktoré prispôsobuje svoje online služby našim osobným preferenciám. Hlavnou otázkou tejto bakalárskej práce je, či sme si vedomí negatívnych dôsledkov, ktoré informačná bublina prináša a ako takto filtrované informácie ovplyvňujú náš pohľad na svet. Cieľom práce je predstaviť pojem "Informačná bublina", zhodnotiť výhody a riziká a zmapovať pomocou pološtrukturovaných rozhovorov, určitú skupinu používateľov Facebooku a ich povedomie o tejto problematike. Vykonaný výskum je kvalitatívny v súlade s metódami J. Hendl (2005, 2. vyd.). Prezentované výsledky výskumu sú prehľadom toho, ako tento problém vnímajú respondenti a aké je ich povedomie o probléme informačnej bubliny. Zároveň tieto výsledky poskytujú základ pre budúci výskum.
|
host ::
RSS.